Základním bohatstvím oblasti je pravděpodobná barokní krajinná kompozice z doby, kdy na tomto území působil hrabě František Josef Schlik (1656 - 1740). Výzvou pro opravdového turistu je objevování této kompozice v krajině. Objevené drobné sakrální stavby, které jsou ukryté v lesích nebo dnes již téměř zaniklé aleje a průseky k nim směřující, představují pro každého malého i velkého poutníka odměnu v podobě zajímavé architektury, nečekaných míst a tajuplných zákoutí. Spatřit uprostřed lesa kapli Lorety nebo další drobné kaple postavené na různých půdorysech patři k prvním zážitkům, které by měl každý zájemce o Mariánskou zahradu zažít. Na území Mariánské zahrady se však nachází mnoho dalších lákadel, která dnes turisté stále častěji navštěvují a obdivují. Ze zámeckých sídel jsou to především Dětenice, ale za návštěvu stoji také nádherné parky v areálech zámků v Kopidlně a Milíčevsi nebo zámek Staré Hrady.
Z velkého počtu církevních staveb stoji za zmínku rokokový kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Slatinách, významná barokní stavba v Kopidlně v podobě kostela sv. Jakuba nebo pozdně barokní chrám kostela Povýšeni svatého kříže v Ostružně. Mariánská zahrada nabízí také dvě soukromé galerie ve Vokšicích a v Bukvici nebo památník J. B. Foerstera v Osenicích. Přestože tato oblast byla v minulosti například z pohledu turistického značení trochu opomíjena, představuje Mariánská zahrada ideální místo pro rodinnou dovolenou nebo cykloturistiku. Česky ráj tak může turistům nabídnout vedle všeobecně známých a mnohdy velmi exponovaných míst také méně rušné, ale neméně zajímavé místo pro cesty za poznáním a odpočinkem.
Autor článku: David Jung
